Raziskave mej in ekokritika – izziva za komparativistiko srednjeevropskega prostora (in zahodnoslovanske študije)

Jan Malura

doi:10.4312/jis.70.1-2.151-164

Avtorji

Jan Malura Univerza v Ostravi

DOI:

https://doi.org/10.4312/jis.70.1-2.151-164

Ključne besede:

komparativistika, raziskave mej, ekokritika, češko-poljsko-nemški stiki, industrijska in postindustrijska književnost

Povzetek

Književnost in kulturo ob mejah imamo lahko za pomembno temo v sodobnem svetu. Za srednjeevropske in slavistične študije je tako danes poseben izziv preučevanje obmejnih območij, kjer je prihajalo in še vedno prihaja do stikov med različnimi slovanskimi etničnimi skupinami kakor tudi do stikov med slovanskim elementom in nemško ali italijansko kulturo (češko-poljska, češko-nemška, šlezijsko-poljska, poljsko-nemška, češko-slovaška, italijansko-slovensko-avstrijska meja). Druga univerzalna tema, ki je interdisciplinarno usmerjena slavistična veda ne more prezreti, je odnos književnosti do okoljske problematike. Ekološke travme se pogosto pojavljajo prav na obmejnih območjih in perifernih predelih. Članek obravnava aktualno raziskovanje na polju ekokritike in raziskav mej na področju zahodnoslovanskih oz. srednjeevropskih književnosti. Hkrati skuša predstaviti, kako se oba pogleda lahko povezujeta na spodbuden način. Pri tem se osredotoči na nekaj primerov predvsem s češko-poljsko-nemškega mejnega območja.

Prenosi

Podatki o prenosih še niso na voljo.

Biografija avtorja

Jan Malura, Univerza v Ostravi

Doktoriral je na Univerzi Palackega v Olomoucu, od leta 1994 je zaposlen na Oddelku za češko književnost in literarno vedo Filozofske fakultete Univerze v Ostravi, trenutno kot profesor zgodovine češke književnosti. Ukvarja se z literarnim obdobjem humanizma in baroka, upodobitvami prostora in pokrajine v starejši ter novejši književnosti, z regionalno kulturo, uredniško dejavnostjo, v zadnjem času pa predvsem s komparativistiko. S Pavlom Koskom sta pripravila tri izdaje iz baročne literature. Je soavtor Leksikona češke književnosti (Lexikon české literatury), knjižno je izdal nekaj monografij, npr. Písně pobělohorských exulantů (Pesmi izgnancev po bitki na Beli gori, 2010). Leta 2019 je skupaj z Jakubom Ivánkom izdal knjigo o moravskih romarskih pesmih Horo krásná, spanilá. Poutní písně na Moravě (1600–1850) (Gora lepa, očarljiva. Romarske pesmi na Moravskem /1600 – 1850/).

Literatura

Barcz, A. (2021). Environmental Cultures in Soviet East Europe. Literature, History and Memory. Bloomsbury Academic.

Benito, J. in Manzanas, A. M. (2002). Literature and Ethnicity in the Cultural Borderlands. Rodopi.

Black, S. (2009). Fictions Across Borders: Imagining the Lives of Others in Late-Twentieth Century Novels. Columbia Press.

Brambilla, C., Laine, J. in Bocchi, G. (2015). Borderscaping: Imaginations and Practices of Border Making. Ashgate.

Budňák, J., Zbytovský, Š., Becher, P., Höhne, S. in Weinberg, M. (ur.). (2022). Kompendium německé literatury českých zemí. Academia.

Clark, T. (2011). The Cambridge Introduction to Literature and the Environment. University Press.

Colombi, M. (2015). Hranice Terst aneb Obrazy provincie, centra a periferie na jihu středovýchodní Evropy. V C. Krzysztof idr. (ur.), Historik a literát v provincii / Historyk i pisarz na prowincji (str. 362–383). Universitas Ostraviensis.

Crane, R. (2024). Węgiel: Natura i kultura. WUŚ.

Fellner, A. M. (ur.). (2021). Narratives of Border Crossings. Literary Approaches and Negotiations. Nomos.

Glassheim, E. (2016). Cleansing the Czechoslovak Borderlands: Migration, Environment, and Health in the Former Sudetenland. University of Pittsburgh Press.

Hicks, E. (1991). Border Writing: The Multidimensional Text 0. University of Minnesota Press.

Hostová, I. in Rácová, V. (2023). Zvieratá neurčité, zvieratá nemé: Prírodné motívy v tvorbe Ivana Štrpku. Slovenská literatura, 70(2),

174–195. https://doi.org/10.31577/slovlit.2023.70.2.5

Houtum van, H. in Kramsch, O. (ur.). (2005). B/ordering space. Ashgate.

Hrdlička, J. (2022). Ekokritika a fáze uvědomění v české literatuře. Svět literatury, 32(66), 95–110. https://doi.org/10.14712/23366729.2022.2.6

Kaczmarzyk, I. (2019). Krajobraz, portret, maska: Studia o górnośląskim imaginarium przemysłowym. Ignatianum.

Knight, N. (2021). Border-Perforating Catastrophes: The Failure of Border Security in The City & The City and The Bridge. V A. Fellner (ur.), Narratives of Border Crossings: Literary Approaches and Negotiations (str. 131–149). Nomos.

Kopecký, P. (2022). Ekokritika a environmentální aspekty literatury: Střetávání a usmiřování dvou vědeckých kultur. Svět literatury, 32(66), 9–11.

Kozár, A. (2023). Mezi Jadranem, Alpami a Panonií: Krajiny a místa moderní slovinské prózy. Univerzita Pardubice.

Krappmann, J. (2014). Interkulturalita v hraničářské literatuře. V E. Kubů, J. Šouša in A. Zářický (ur.), Český a německý sedlák v zrcadle krásné literatury 1848–1948 (str. 166–184). Dokořán.

Neumann, B., Dietmar, A. in Talarczyk, A. (ur.). (2004). Literatur, Grenzen, Erinnerungsräume: Erkundungen des deutsch-polnisch-baltischen Ostseeraumes als einer Literaturlandschaft. Königshausen & Neumann.

Malura, J. in Tomášek, M. (ur.). (2016). Příroda vs. Industriál: Vytváření prostoru v literatuře, výtvarném umění a filmu. Ostravská univerzita.

Müller-Funk, W. (2016). Theorien des Fremden. UTB.

Paasi, A. (2005). The Changing Discourses on Political Boundaries. V H. van Houtum in O. Kramsch (ur.), B/ordering space (str. 17–31). Routledge.

Passia, R. (2013). Na hranici: Slovenská literatúra a východokarpatský hraničný areál. Modrý Peter.

Pěchula, L. (2020). Das Bild der Polen als Heterokonstruktion in Zwischenkriegsromanen der Region Ostravsko: Tschechisch-deutsche imagologische Untersuchung. Porównania, 27(2), 167–196.

Pinkus, K. (2023). Subsurface. University of Minnesota Press.

Pospiszil-Hofmańska, K. (2016). Swojskość i utrata: Obrazy Górnego Śląska w literaturze polskiej i czeskiej po 1989 roku. Uniwersytet Śląski.

Raßloff, U. (ur.). (2013): Wellenschläge: Kulturelle Interferenzen im östlichen Mitteleuropa des langen 20. Jahrhunderts. Franz Steiner.

Rinas, K. (2017). Grenzland. V P. Becher, S. Höhne, J. Krappmann in M. Weinberg (ur.), Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder (str. 307–317). J. B. Metzler.

Řezník, M. (ur.). (2007). Grenzraum und Transfer: Perspektiven der Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien. Duncker & Humblot.

Řezníková, L. (2011). Prominentní okraj: Imaginace česko-německého pomezí v literatuře 19. a 20. století. V L. Jungmannová (ur.), Česká literatura rozhraní a okraje (str. 457–465). UČL AV ČR.

Řezníková, L. in Řezník, M. (2012). Hranice a identita v českém histori(ografi)ckém kontextu. Český časopis historický, 110(3–4), 596–626.

Sadowski-Smith, C. (2008). Border Fictions: Globalization, Empire, and Writing at the Boundaries of the United States. University Press of Virginia.

Sadzikowska, L., Tomczok, M. in Tomczok, P. (ur.). (2023). Środowiska industrialne/postindustrialne zależności: w literaturze i kulturze polskiej od XIX do XXI. Universitas.

Schimanski, J. in Wolfe, S. (2017). Border Aesthetics: Concepts and Intersections. Berghahn Books.

Strzempa, A. (2023). Warum sollten wir den Donbas und Oberschlesien vergleichen? Zu den theoretischen Hintergründen eines literatur- und kulturwissenschaftlichen Vorhabens. Opera Slavica, 33(3), 51–64. https://doi.org/10.5817/OS2023-3-9

Tomczok, M. (2022). Humanistyka węglowa w kręgu energii kontrindustrialnych. Porównania, 31(1), 21–37. https://doi.org/10.14746/por.2022.1.2

Trybuś, K., Kałążny, J. in Okulicz-Kozaryn, R. (ur.). (2007). Kresy – dekonstrukcja. Wydawnictwo PTPN.

Wille, C. (2021). Vom processual shift zum complexity shift: Aktuelle Trends der Grenzforschung. V D. Gerst, M. Klessmann in H. Krämer (ur.), Grenzforschung: Handbuch für Wissenschaft und Studium (str. 106–120). Nomos.

Zemanek, E. (ur.). (2018). Ökologische Genres: Naturästhetik – Umweltethik – Wissenspoetik. Vandenhoeck & Ruprecht.