The Theme of the Virgin Mary and the Sinful Soul in the Czech Oral and Literary Tradition: Contribution to the Interdisciplinary Study of West Slavic Legend Songs

Věra  Frolcová; Pavel Kosek; Markéta Holubová; Hana Bočková; Tomáš  Slavický

doi:10.4312/jis.70.1-2.203-226

Avtorji

Věra Frolcová Institute of Ethnography and Folklor Studies, Czechoslovak Academy of Sciences
Pavel Kosek Masarykova univerza v Brnu, Češka
Markéta Holubová Institute of Ethnography and Folklor Studies, Czechoslovak Academy of Sciences
Hana Bočková Masarykova univerza v Brnu, Češka
Tomáš Slavický

DOI:

https://doi.org/10.4312/jis.70.1-2.203-226

Ključne besede:

Marijina pesemska legenda, češka sejmarska oziroma kramarska pesem, Mati Božja, srednica vseh milosti, pisno in ustno izročilo, interdisciplinarna raziskava

Povzetek

Članek obravnava češko obdelavo teme Marije in grešne duše, ki je znana tudi v slovenski pesniški kulturi. Temelji na raziskavi ustnega izročila čeških sejmarskih oz. kramarskih pesmi, kot jih prikazuje gradivo brnske podružnice Etnološkega inštituta Češke akademije znanosti. Gradivo je bilo pridobljeno z zbiranjem ljudskih pesmi med tridesetimi in petdesetimi leti dvajsetega stoletja. Članek temelji na enotnosti literarne produkcije (sejmarske tiskovine) in recepcije (ustno izročilo). Je rezultat interdisciplinarnih raziskav: predstavlja (1) izdajo češke različice pesmi Byla cesta ušlapaná, ó Maria Bolestná (Bila je uhojena pot, o Marija Žalostna), ki se je prenašala skozi ustno in literarno izročilo sejmarskih tiskovin; (2) njeno interdisciplinarno analizo z vidika jezikoslovja, literarne zgodovine, etnologije, etnomuzikologije in himnologije; (3) umestitev pesmi v širši kontekst, tako domači češki kot srednjeevropsko-germanoslavistični, vključno s slovenskim. V razpravo ponuja model metodologije raziskovanja pesemske kulture, ki temelji na interdisciplinarnem sodelovanju in bi ga bilo mogoče uporabiti v slovanski komparativistiki.

Prenosi

Podatki o prenosih še niso na voljo.

Biografije avtorja

Věra Frolcová, Institute of Ethnography and Folklor Studies, Czechoslovak Academy of Sciences

Věra Frolcová je med letoma 1977 in 1983 diplomirala iz etnologije in etnomuzikologije na Filozofski fakulteti Masarykove univerze v Brnu. Od leta 1983 je zaposlena na Etnološkem inštitutu Češke akademije znanosti. Študijsko je bivala na Univerzi v Velikem Tărnovu in v nemškem arhivu ljudskih pesmi (danes Center for Popular Culture and Music) v Freiburgu im Breisgau. Raziskovalno se ukvarja z ljudsko duhovno kulturo, ljudsko duhovno pesmijo, sejmarsko pesmijo in nekaterimi vprašanji slovanske komparativistike.
Markéta Holubová, Institute of Ethnography and Folklor Studies, Czechoslovak Academy of Sciences

Markéta Holubová je med letoma 1988 in 1994 na Filozofski fakulteti Karlove univerze v Pragi magistrirala iz etnologije in zgodovine. Leta 1999 je doktorirala iz etnologije. Od leta 1999 je raziskovalka na Inštitutu za etnologijo Akademije znanosti v Pragi. Med letoma 2001 in 2017 je predavala na Filozofski fakulteti Jana Evangeliste Purkyně v mestu Ústí nad Labem. Dolgo časa se je ukvarjala z raziskavami ljudske pobožnosti, romanja, kritičnih dediščinskih študij in interdisciplinarnimi raziskavami čeških sejmarskih pesmi, vključno z oblikovanjem katalogov zbirk sejmarskih pesmi in podatkovnih zbirk.
Hana Bočková, Masarykova univerza v Brnu, Češka

Hana Bočková je v letih 1974–1979 diplomirala na Filozofski fakulteti Masarykove univerze v Brnu, smer češki jezik in književnost ter zgodovina. Leta 1996 je doktorirala, leta 2010 pa se je habilitirala iz češke književnosti. Od leta 1987 je bila zaposlena na Inštitutu za češko književnost Filozofske fakultete Masarykove univerze v Brnu. Opravljala je znanstvene prakse na univerzah na Dunaju, v Regensburgu, Bratislavi, Prešovu in Plovdivu ter na drugih ustanovah v Rimu in Vroclavu. Dolgo časa se je ukvarjala z raziskovanjem razvoja starejše češke književnosti, komenologijo in uredniško dejavnostjo. V zadnjih letih se je intenzivno ukvarjala z interdisciplinarnimi raziskavami čeških sejmarskih pesmi.
Tomáš Slavický

Tomáš Slavický je med letoma 1991 in 1996 diplomiral iz muzikologije na Filozofski fakulteti Karlove univerze v Pragi, leta 2002 pa je na isti ustanovi doktoriral. Od leta 1996 je zaposlen kot znanstveni delavec na Inštitutu za muzikologijo Češke akademije znanosti, od leta 2002 pa na Oddelku za zgodovino glasbe Etnološkega inštituta. Od leta 2018 je zaposlen kot kustos in znanstveni delavec v praškem Narodnem muzeju – Češkem muzeju glasbe. Že dlje časa raziskuje glasbeno kulturo čeških dežel, zlasti interdisciplinarno himnologijo, in sodeluje pri interdisciplinarnih uredniških projektih.

Literatura

Vira rokopisov

Etnologický ústav Akademie věd České republiky (b. d.). Dokumentační sbírky a archivní fondy Etnologického ústavu Akademie věd České Republiky. Akademie věd České republiky, Praha.

Etnologický ústav Akademie věd České republiky (b. d.). Dokumentační sbírky a archivní fondy Etnologického ústavu Akademie věd České republiky (dislokovaná jednotka Brno). Akademie věd České republiky, Praha.

Tiskani viri

Erben, K. J. (1937). Prostonárodní české písně a říkadla. Evropský literární klub.

Erk, L. in Böhme, F. M. (1893). Deutscher Liederhort: Auswahl der vorzüglicheren Deutschen Volkslieder, nach Wort und Weise aus der Vorzeit und Gegenwart (Erster Band). Breitkopf und Härtel.

Haupt, L. in Schmaler, J. E. (1953). Volkslieder der Wenden in der Ober- und Nieder-Lausitz, I. Akademie-Verlag.

Holovac'kyj, J. (1878). Narodnyja pěsni Galickoj i Ugorskoj Rusi, I. M. Katkov.

Kolberg, O. (1886). Kieleckie, część 2 [ponatis 1963]. Polskie Towarzystwo Ludoznawcze.

Kolberg, O. (1889). Łęczyckie [ponatis 1964]. Polskie Towarzystwo Ludoznawcze.

Kumer, Z. (1988). Lepa si, roža Marija: Zbirka slovenskih ljudskih pesmi o Mariji. Mohorjeva družba.

Künzig, J. in Werner-Künzig, W. (1977). Legendenlieder: Ein Repertorium unserer Tonaufnahmen. Volkskunde-Tonarchiv des Instituts für ostdeutsche Volkskunde.

Popelka, P. (1995). Příběhy v písních vyzpívané: Lidové balady z moravských Kopanic. Muzeum J. A. Komenského.

Sušil, František, 1951: Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými (4. vydání). Vyšehrad.

Štrekelj, K. (1895–1898). Slovenske narodne pesmi iz tiskanih in pisanih virov (Zvezek I). Slovenska Matica.

Vejvoda, Z., Ulrychová, M. in Traxler, J. (2015). Plzeňsko v lidové písni: II. Antologie historických zápisů hudebního folkloru 19. a 20. století. Etnologický ústav AV ČR.

von Ditfurth, F. W. (1855). Fränkische Volkslieder mit ihren zweistimmigen Weisen, wie sie vom Volke gesungen werden: Erster Theil: Geistliche Lieder. Breitkopf-Härtel.

Literatura

Bartmiński, J. (1998). Pieśń o pannie, co trzy wianeczki wiła: Między staropolskim erotykiem a kolędą ludową: Problem tożsamości textu. V P. Kowalski (ur.), Wszystek krąg ziemski. Antropologia, Historia, Literatura: Práce ofiarowane Profesorovi Czesławowi Hernasowi (str. 148–163). Wydawnictwo Universytetu Wrocławskiego.

Beneš, B. (1970). Světská kramářská píseň: příspěvek k poetice pololidové poezie. Universita J. E. Purkyně.

Burlasová, S. (1998). Katalóg slovenských naratívnych piesní: Typenindex slowakischer Erzähllieder: 1. Veda.

Dohnal, A. (1999). Dosud živé obřady a zvyky na Záhoří. V M. Mikysková (ur.), Lidové obyčeje na Hané a jejich slovní, hudební a taneční projevy (str. 188–197). Muzeum Vyškovska.

Droppová, L. in Krekovičová, E. (2010). Počúvajte panny, aj vy mládenci … Letákové piesne zo slovenských tlačiarní. Eterna Press – Ústav etnológie SAV.

Frolcová, V., Kosek, P., Bočková, H., Holubová, M. in Slavický, T. (2022). Má svou známou notu: Kramářské písně v ústní tradici Moravy a Slezska. Host.

Frolec, V. (1979). Časové a sociálně významové proměny výročního obyčeje: Na příkladě jízdy králů. Slovenský národopis, 27, 419–448.

Fumerton, P., Kosek, P. in Hanzelková, M. (2022). The History and Reception of Czech Broadside Ballads within Local, Regional, and Global Contexts. V P. Fumerton, P. Kosek in M. Hanzelková (ur.), Czech Broadside Ballads as Text, Art, Song in Popular Culture, c. 1600–1900 (str. 271–286). Amsterdam University Press.

Grafenauer, I. (1942). Ta stara velikonočna pejssen in še kaj. Čas: Revija Leonove družbe, 36(6–10), 89–138.

Grepl, M. (1958). Vývoj spisovné češtiny za obrození a jazyková theorie. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 7(A6), 74–87.

Holubová, M. (2021). Katalog kramářských tisků brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Etnologický ústav AV ČR.

Holzapfel, O. (1996). Lexikon folkloristischer Begriffe und Theorien: Volksliedforschung. Peter Lang.

Horák, J. (1950). České legendy. Vyšehrad.

Horálek, K. (1948). Staré veršované legendy a lidová tradice. Svoboda.

Kamp, A. (2013). Die slavische Wendung „ukrivolsa“ in der Chronik Thietmars von Merseburg. V B. Symanzik (ur.), Miscellanea Slavica Monasteriensia. Gedenkschrift für Gerhard Birkfellner gewidmet von Freunden, Kollegen und Schülern (str. 279–286). LIT-Verlag.

Kosek, P., Slavický, T. in Škarpová, M. (2012). Fridrich Bridelius: Jesličky: Staré nové písničky. Host.

Kretzenbacher, L. (1953). Es reisen drei Seelen wohl aus der Pein ... Zur Kulturgeschichte der Ballade von Maria und der drei Seelen. Jahrbuch des Österreichischen Volksliedwerkes, 2, 48–58.

Kretzenbacher, L. (1973). Legendenlied. V R. W. Brednich, L. Röhrich, in W. Suppan, (ur.), Handbuch des Volksliedes: I. Die Gattungen des Volksliedes (str. 323–342). Wilhelm Fink.

Kropej, M. (2012). Panna Marie ve slovinské lidové tradici. Národopisná revue, 22(3), 176–190.

Kumer, Z. (1974). Vsebinski tipi slovenskih pripovednih pesmi: Typenindex slowenischer Erzähllieder. Slovenska akademija znanosti in umetnosti.

Kumer, Z. (1999). Zlati očenaš: Slovenski ljudski pasijon. Družina.

Kumer, Z. (2004). Marija v Svetem pismu in slovenski ljudski pesmi. Družina.

Malura, J. (2021). Česká píseň kramářská – lidová, populární, regionální? Česká literatura, 69(4), 508–520.

Orel, D. (1937). Hudební prvky svatováclavské: Svatováclavský sborník na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého. Státní tiskárna.

Osolsobě, K. (2016). Hebrejský superlativ. V P. Karlík, M. Nekula in J. Pleskalová (ur.), Nový encyklopedický slovník (str. 618–619). Nakladatelství Lidové noviny.

Rothe, H. (ur.). (1988). Geistliche Lieder und Gesänge in Böhmen. Böhlau Verlag.

Schilling, M. (2015). Das Flugblatt der Frühen Neuzeit als Paradigma einer historischen Intermedialitätsforschung. V A. Messerli in M. Schilling (ur.), Die Intermedialität des Flugblatts in der Frühen Neuzeit (str. 25–45). S. Hirzel Verlag.

Slavický, T. (2022). Melodies of Czech Broadside ballads in the Historical Contexts of Song Culture. V P. Fumerton, P. Kosek, Pavel in M. Hanzelková (ur.), Czech Broadside Ballads as Text, Art, Song in Popular Culture, c. 1600–1900 (str. 271–286). Amsterdam University Press.

Smetana, R. in Václavek, B. (1949). České písně kramářské (2. vydání). Svoboda.

Smyčková, K. (2015). Růže chuti přerozkošné: Antologie moravských rukopisných kancionálů 17. a 18. století. Univerzita Karlova.

Smyčková, K. (2022). Broadside Ballads as a printed Medium and the Rise of Literacy. V P. Fumerton, P. Kosek in M. Hanzelková (ur.), Czech Broadside Ballads as Text, Art, Song in Popular Culture, c. 1600–1900 (str. 255–269). Amsterdam University Press.

Soukupová, V. (2021). První staročeský spor duše s tělem a pojetí spásy v kontextu mariánské zbožnosti. Listy filologické, 144(3–4), 365–404.

Stich, A. (1991). O počátcích moderní spisovné češtiny. Naše řeč, 74(2), 57–62.

Stich, A. (1996). Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi: Lingvoliterární studie. Torst.

Šrámková, M. in Sirovátka, O. (1990). Katalog českých lidových balad I, II. Ústav slavistiky Československé akademie věd.

Toncrová, M. (ur.). (2004). František Lýsek: Písně z Lašska. Etnologický ústav AV ČR.

Trávníček, F. (1935). Historická mluvnice československá. Melantrich.

Traxler, J. (2007). Kramářská píseň. V S. Brouček in R. Jeřábek (ur.), Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, II (str. 427–430). Mladá fronta.

Tyllner, L. (2010). Tradiční hudba: Hledání kořenů. Etnologický ústav AV ČR.

Urbancová, H. (2007). Mariánske legendy v ľudovom speve: Príspevok k typológii variačného procesu. AEPress.